Divoženky za volantem
Vyznačují se několika atributy. Tím nejvýraznějším je vůz, ve které se po dálnici řítí. Je jím z 99% silný terénní vůz, pokud možno ten největší, jaký je na trhu, ve vysokém lesku, vypovídajícím o péči majitelky, v černé barvě a opatřený alespoň u zadních oken matovými skly.
Druhým znakem těchto motorově emancipovaných šílenek, je pohled upřený tvrdě do dálky, pokud možno až na horizont dálnice. Čímž pádem nevidí, co se děje vedle nich napravo, nalevo, natož aby se zajímaly, co se děje za zadkem jejich vozu. Cíl mají jasný a ten je někde vepředu. Postranní zrcátka jsou pro ně tudíž pouze na ozdobu a to střední ve voze na čelním skle, slouží pravděpodobně pouze k občasnému zjištění stavu makeupu na tvářičkách.
Třetím znakem je jejich úžasná láska k levému pruhu dálnice. Za nic na světě by jej neopustily, i když se za nimi vytvoří nekonečná šňůra dalších aut, jejichž řidiči už mají velmi blízko k mrtvičnému záchvatu. V této souvislosti nutno konstatovat, že některé z nich trpí nebezpečnou lekavostí. Když se totiž čirou náhodou podívají do zpětného zrcátka a uvidí kolonu za sebou, šokovaně trhnou volantem doprava a bez blinkru se bezhlavě vrhnou do středního pruhu, čímž vedle jedoucí auta musí zoufale likvidovat svá brzdová obložení.
Ten čtvrtý atribut mi až tak zase nevadí. Týká se zase až 99% procent těchto dívek. Jsou totiž všechny mladé a krásné a mají vzhled světových modelek. Když se vám je podaří konečně po dvaceti kilometrech předjet, podívají se na vás s tak odzbrojujícím úsměvem, že jim všechno musíte odpustit.
Zatím jsem neodpustil jen jediné. Ta mne včera, ač jsem měl na tachometru 130, předjela šílenou rychlostí a s pištícími gumami zprava odstavným pruhem, protože další dva pruhy byly plné. Doufaje, že na tomto úseku nebude žádný policejní radar, jal jsem se schválně změřit její rychlost. Beznadějně. Když ručička na mém tachometru dosáhla rychlosti 190, raději jsem rychle přestal. Zadek jejího vozu totiž i v této rychlosti mizel v dáli přímo bleskově. Odhadl jsem její rychlost tak na 220km/hod. Jen doufám, že tu jízdu ve zdraví přežila. Šťastná to žena!
Pavel Preucil
Michal Horáček jako dobrotivý král Michal I?
Osobně si Michala Horáčka velmi vážím, ale jako prezidenta republiky si jej představit nedovedu. O prezidentovi mám představu jako o silné, nekompromisní osobnosti s jasnými názory a takovou osobností rozhodně není.
Pavel Preucil
Čeští prezidenti jako lovná zvěř?
Hon na odcházejícího prezidenta Václava Klause, usilovně podporovaný masívní mediální masáží, byl směšnou pomstou, připravovanou už delší dobu a bohatě zaplacenou určitými lidmi. Jejich jména se objevila i na veřejnosti a dnes už nejsou žádnou neznámou. Svět si z nás dělal legraci a máme za humny pořádnou ostudu. Václav Klaus nebyl žádný svatoušek a má na krku řadu úletů, ale velezrada? Ani náhodou! Nyní je na řadě čerstvý prezident Miloš Zeman. Ten se ani nestačil na Hradě rozkoukat a už po něm jde další parta lovců lebek, mávajíc v rukou protestní peticí.
Pavel Preucil
Kam se poděl jedlý chléb?
Podivná hmota gumovité konzistence, s chutí, připomínající ponejvíce zkvašené piliny, už zcela zdomácněla na pultech našich obchodů. Tvary má rozmanité, názvy také, i cenami se značně liší, ale z jakési zvláštní setrvačnosti se jí stále říká chléb. Kupodivu to lidé kupují a dokonce i jedí!
Pavel Preucil
Kapitalismus, socialismus a církve. Nebezpečné zapomínání
Český národ má zvláštní náturu. Na to, co se mu nehodí, rád zapomíná a naopak stále oživuje vzpomínky na to co, se mu zrovna hodí do krámu. To je průvodní jev posledních let, kdy jsme se vymanili z područí komunistického molocha jménem SSSR a vydali se vlastní cestou, cestou ryzího spotřebního kapitalismu. Zapomněli jsme na to, jakým dravcem byl kapitalismus od 19. století, zapomněli jsme, jakým dravcem byla církev po celou řadu století. Rádi si však připomínáme pouhých 41 let komunistické nadvlády.
Pavel Preucil
Poslanecký paskvil XXXL
To, že z poslanecké sněmovny vylézají velmi často nejrůznější paskvily, které je pak nutno opravovat, je téměř pravidelností. Tentokrát vypustili naši vzácní páni poslanci do světa další, jinak to nelze říci, než hovadinu. Podle novely zákona ministerstva školství by si měli učitelé, doprovázející děti na nejrůznější akce, jako jsou školní výlety, divadla, výstavy či sportovní podniky, tyto „ztracené“ hodiny odpracovat, aby za ně dostali zaplaceno. Která hlava dubová to vymyslela, mi bohužel není známo.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
U Charkova jde vše podle plánu, město zatím dobýt nechceme, tvrdí Putin
Ruské síly podle prezidenta Vladimira Putina v Charkovské oblasti postupují podle plánu. S dobytím...
Fico je při vědomí, odebrali mu odumřelou tkáň. Čeká ho další operace
Slovenský premiér Robert Fico je při vědomí, v závažném, ale stabilizovaném stavu, řekla šéfka...
Nova i Prima zahajují předvolební vysílání, nabídnou debaty i rozhovory s lídry
Televize Nova a Prima přešly do volebního režimu. Nova startuje v pátek odpoledne na TN Live první...
Piráti plánují boj s dezinformacemi. Putin má zájem ovlivnit eurovolby, míní
Dezinformace jsou podle vládních Pirátů jednou z pěti největších hrozeb pro nadcházející...
- Počet článků 134
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4405x