Jak valašský bača pásl zelené ovce

Tak jsem si znovu musel přečíst jednu pohádku, známou obecně pod názvem Kvalita života. Že tu pohádku neznáte? Možná si na ni vzpomenete, když vám připomenu, že pod tímto vznešeným názvem se skrývá volební program Strany zelených. V dávných dobách (2006), kdy onen slavný program SZ představovala na svých předvolebních mejdanech, zněly jeho jednotlivé body velmi vznešeně. Sešel se rok s rokem a z jednání i postojů představitelů SZ, které prezentují v našem zákonodárném sboru, čiší na sto honů jen servilita vůči ODS, panický strach o teplá křesla ve vládě a ve sněmovně, nezodpovědnost k voličům a zoufalé amatérství. Za kapitoly volebního programu nazvané například Odklon od ropy – moderně, chytře, ekologicky, nebo Obrat v dopravě – pohodlně a ekologicky, Podpora školství a vědy kvalitní život v budoucnosti, by se s přihlédnutím k současné realitě nemuseli stydět ani takoví pohádkáři, jako Karel Jaromír Erben nebo Božena Němcová.

Mirek Topolánek jako správný bača dobře ví, že ve stádě ovcí je třeba vždy vybrat jednu vůdčí, za kterou jdou všechny ostatní poslušně kamkoliv. Třeba i do propasti. Ty, kterým se vytýčený směr nelíbí, skončí zcela prozaicky na jatkách. Permanentní čistka, která ve Straně zelených nyní probíhá, ostatně nic jiného není.

To, co v současné době zelená partička předvádí už není jen obyčejná zrada voličů, ale silně zavánějící svinstvo. Jinak nelze nazvat přemety, kterými pan Bursík degraduje své předvolební sliby na sbírku lží. Kde jsou ony sliby o podpoře ekologického vytápění, kde jsou sliby o nezvyšování cen elektřiny, které označil už při zdražení v roce 2006 za nehorázné? Kde je proklamovaná podpora železniční dopravy a zejména zastavení výstavby úseků dálnic, které už minulá vláda ČSSD označila za zbytečné?

Právě naopak, pan Bursík, jako horlivý žáček, zvedl včera proti vůli celé řady svých spolustraníků ručičku na podporu monstrózních dálničních projektů, kterým se ještě nedávno jeho strana bránila. Nakonec jeho zelená ručka posvětila i debilní porcování medvěda, jímž si pár poslanců přihrává malou domů v podobě miliard z kapes daňových poplatníků. I to proti vůli  spolustraníků. Kde je slibovaná podpora školství, které věnuje program SZ jednu z významných kapitol? Přesně ony dvě miliardy, které poslanci při porcování medvěda utopili, jsou ty, které dnes školství chybějí.

Procházel jsem si pečlivě znovu a znovu onen pohádkový volební program SZ a hledal alespoň něco, co z něj SZ plní. Bohužel, kapitola po kapitole, bod po bodu, vše je v naprostém rozporu s činy. Svých bývalých a dnes nepohodlných spolubojovníků, kteří chtěli plni ideálů dostát svým předvolebním slibům, už se Bursík většinou zbavil a ti zbývající pomalu, ale jistě ztrácejí ve straně půdu pod nohama a mění se z ovcí zelených v černé. Pohádkový příběh, nazvaný vzletně Kvalita života, se tak už dnes proměnil v cár papíru. Doufám, že byl vytištěn alespoň na recyklovatelném papíře, aby mohl ještě posloužit.