Hořký konec Radiožurnálu

6. 01. 2008 2:04:45
Český rozhlas 1, neboli Radiožurnál, provázel mne i řadu mých přátel věrně celá léta. Doma, v autě, na zahradě i na dovolené. Jako smršť se však spolu s Novým rokem přihnala odkudsi jakási paní Tachecí s plnou náručí komerčního šmejdu a zlikvidovala skutečné profesionály, kteří dělali veřejnoprávní rádio veřejnoprávním rádiem. Radiožurnál se proměnil z poslouchatelné, informační, inteligentní a publicisticky zajímavé stanice ve stejný bulvární šmejd, jaký zaplňuje většinu ostatních rozhlasových frekvencí.

Ráno už mne nebudí profesionální hlasový projev a čistá čeština Vladimíra Kroce, ale nesouvislé výkřiky party cirkusáků, kteří jakousi slangovou hatmatilkou dokážou stihnout zpravodajství z domova i z ciziny během dvou minut a ještě „pobavit“ milé posluchačstvo několika přihlouplými vtípky. Agresivní a chvílemi až nesrozumitelné zpravodajské staccato nových moderátorů doslova rve uši. Docela dobře bych si je dokázal představit na Matějské pouti, jak lákají návštěvníky „na ty naše kačeři.“

Chceme, aby byl Radiožurnál ještě lepší veřejnou službou než dosud s větším důrazem na kvalitní původní zpravodajství a kvalitní publicistiku,“ říká Barbora Tachecí ve svém korunovačním projevu. Kde je ono kvalitní zpravodajství? Kam zmizela ona kvalitní publicistika? Radiožurnál skutečně byl až donedávna zpravodajskou stanicí, s přehledně uspořádanou programovou skladbou. To pravděpodobně komusi muselo hodně, ale hodně vadit. Podle nové paní šéfové bylo třeba všechny pravidelné pořady zlikvidovat a rozpatlat do jednoho souvislého, tekoucího vysílání. Paní Tachecí má pravděpodobně značně podivnou představu, že si každý ze stávajících posluchačů bude pracně na své oblíbené rozhlasové vlně lovit v celodenním připitomělém tlachání důmyslně ukryté bloky a rubriky, které jej zajímají.

Tato dáma, která je možná docela inteligentní, ale pouze v komerčním prostoru, obhajuje své změny především touhou přitáhnout více mladých posluchačů, nalákat je moderní hudbou, svižným moderováním, zkrátka tím, co produkuje česká rozhlasová komerce už léta. Možná si nevšimla, že Radiožurnál není stanicí důchodců, ale především inteligentních a pochopitelně i mladých lidí, kteří si tuto stanici vybrali proto, aby se něco dozvěděli, aby byli logicky, uceleně a seriózně informováni o tom, co se děje kolem nich. Ti samozřejmě také poslouchají hudbu a to hudbu ryze moderní. Ale pokud ji budou chtít poslouchat, nasadí si na uši prostě sluchátka od empétrojky a je vymalováno. Pro zajímavost jsem se podíval na diskusní stránky posluchačů Radiožurnálu, plné kritiky jeho nové podoby. Převážná většina těch, pro které je proměna Radiožurnálu děsivým snem, jsou mladí lidé – studenti. Ti stojí dokonce za peticí, která se objevila na internetu a požaduje návrat k průvodnímu schématu vysílání. (http://radiozurnal.kvalitne.cz/)

S úděsem jsem tuhle poslouchal cestou v autě na Radiožurnálu sáhodlouhé tlachání odborníka na všechno, Mira Žbirky, pak jakési nepovedené bláboly Lucie Výborné, známé z Frekvence 1 a naprosto mne dorazil fakt, že jednou z důležitých postav Radiožurnálu se stala Halina Pawlovská, která se svým medovým hlasem snaží dělat mezi bulvárními zprávami jakousi rozhlasovou legraci. To už skutečně na zpravodajské stanici nemusím. Měl jsem Radiožurnál předvolen na všech radiích, ať již doma, nebo v autě. Včerejší večer jsem věnoval vymazání této předvolby a jejímu nahrazení českým vysíláním BBC. Jen doufám, že alespoň dveře této stanice zůstanou před podobnými zjeveními, jako je paní Tachecí pevně uzavřeny.

Autor: Pavel Preucil | neděle 6.1.2008 2:04 | karma článku: 37.08 | přečteno: 4966x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Nová doba

Za poslední roky se s podnebím na Zemi nic zvláštního nestalo. Přitom hlasitost hysterického alarmismu se zvýšila několikanásobně. O čem to svědčí?

21.8.2019 v 13:04 | Karma článku: 25.56 | Přečteno: 397 | Diskuse

Jaroslav Nedobitý

Springfield 87M – malorážka US army

Krátce před druhou světovou válkou zavedla armáda Spojených států amerických do své výzbroje samonabíjecí zbraň a kompletně tak nahradila do té doby používané opakovací pušky.

21.8.2019 v 8:05 | Karma článku: 12.72 | Přečteno: 631 | Diskuse

Helena Vlachová

Když milenky nepláčou

Muž a žena. Ona jeho milenkou. Karel Gott zpívá ve své písničce o milenkách, které pláčou. Ale je tomu pokaždé tak? Že milenky pláčou?

21.8.2019 v 6:03 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 597 | Diskuse

Martina Pazourová

Když se oči protočí

Rozbily se mi brýle. Zní to trošku jak parodie na kreslené záznamy bouraček od pojišťovny,Při procházení zahradou došlo nečekaně ke střetu mého obličeje a bodavého hmyzu a já z nepochopitelného důvodu odhazuji brýle v dál.

21.8.2019 v 0:33 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 290 | Diskuse

Karel Trčálek

Dědova smrt

Když mi zemřel děda, byl jsem z toho úplně hotový a dlouho se nemohl vzpamatovat, i když zemřel docela přirozeně

20.8.2019 v 17:13 | Karma článku: 13.41 | Přečteno: 342 | Diskuse
Počet článků 134 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4398
Osm let jsem šéfoval nejpopulárnější měsíčník o vědě a technice 21. STOLETÍ, který má úctyhodných 380 000 čtenářů, jako šéfredaktor jsem rozjížděl 2 roky časopis EPOCHA a poté řídil PANORAMU 21. STOLETÍ.Nedávno jsem převzal šéfredaktorskou pozici v novém časopise SVĚT NA DLANI. Mimo to jsem ještě šéfredaktorem časopisu 21. STOLETÍ MOZKOVNA. To vše ve vydavatelství RF HOBBY. Cestuji po našich luzích i po vzdálených zemích a to jak reálně, tak po internetu. Snažím se českému čtenáři představit to nejlepší, co vymyslely moudré hlavy, kterých je u nás i ve světě habaděj.

Najdete na iDNES.cz