Ve srovnani

se svetem, bych nase skolstvi tak moc nepodcenoval. Vidim jenom vetsi neochotu deti, necemu se opravdu naucit. Vzdelanci u nas neimponuji, vice je cenen vycurany propadlik, ktery se v tom svete neztrati a ma take vice penez. Matiku bych nechal az do maturity, podle me, je dobrym zakladem k vytvoreni vnitrniho radu v cloveku a pri spravne vyuce, rozviji logiku a fantazii. Zni to divne, ale matika prinasi zakovi i vedci jistou pokoru v postojich ke svetu, potazmo ke svym bliznim. Pokud z ni nekdo neudela pouze kupecke pocty!. Navic se zaci nauci odhadnout sve chyby, protoze treba neco radove prilis nesedi. Nemusim mit ke vsemu pocitac, i u toho potrebuji predem odhadnout, co asi vyjde.

Ve srovnani

Souhlasím z části

Pod pojmem škola hrou si každý představí zábavnou výuku - pro učitele je to ale dřina a nelze ji praktikovat stále. Ono biflování je někdy nutné - pak může nastoupit hra. A hlavně: děti musejí chtít, ne jejich rodiče doma. Naše děti jsou stále ještě zvyklé "naučit se sešit zpaměti" - hrajte pak s nimi. Je to trochu komplikovanější, ale v mnohém souhlasím. Hlavně vzdělávání pedagogů se musí změnit.  A spolupráce s rodiči

humanitní vědy v Belgii?...

Uznávám, že srovnání gymplu s belgickou střední školou asi není úpně přesné, ale diskuse v hodinách dějepisu jsou sice pěkná věc, líbí se mi, jakým způsobem je tam vykládána látka, na druhou stranu do humanitních předmětů snad patří i základy společenských věd a ty v Belgii jaksi nejsou - jen náboženství (případně jeho vyznáním nezabarvená varianta - kterou nemohu dost dobře posoudit, protože učitel je dokonale odrazujícím příkladem, nemá přehled vůbec o ničem - slova jeho žáků - a neustále srovnává jen sebe a USA  - což znamená, že učitele si nevybereš nikde). Matika srovnat nejde, zní to divně, ale je JINÁ, logické myšlení - no, matematická olympiáda založena na logice proběhla tak, že já vyřešila úplně jiné příklady než oni. Já nepochopila logiku těch "jejich" příkladů, oni nepochopili ty "mé". Vše má svá plus i minus.Jsou věci, které se mi na belgickém školství libí - přístup ke

studentům, výklad fyziky (i když můžu srovnat jen "silnější" variantu -

3 hodiny týdně, slabší je 1).

Re: humanitní vědy v Belgii?...

Ale "můj" gympl je super a neměnila bych (tak jako by neměnili oni...) Když už jsme u maturit - proč literatura? Mám ji ráda, některá období mě fakt baví, ale jsou kapitoly, které mi neříkají vůbec nic a při čtení knih z těchto období to vidím černě...Ale vím, že je to k něčemu dobré a nakonec učení není jen zábava, že?

Jen by mě zajímalo, kdy dostaneme seznam knih k maturitě, protože podle

toho, co jsem četla to vypadá na čtvrťák. Možná, že jsem to špatně

pochopila, ale znamená to, že si můžete čtyři roky číst co chcete a

když se zrovna netrefíte do těch správných knížek, tak si můžete...?

Skolstvi

 Co ucit,co neucit :nechme pedagogici rozhodovat.Urcite ti maji dost znalosti a argumentu, aby obhajovali sve nazory.Asi maji pravdu,protoze delaji to,co zbyvajici svet dela.Neni mozno,ze cely svet se myli.

no,

neurážejte jedničkáře. Jenom šprt na matiku, fyziku a i chemii  nestačí, to poznáte jenom jemnou aplikační otázkou, zda tomu rozumí či ne. Na druhou stranu i člověk s nevalným prospěchem může být samozřejmě v něčem vynikající, i když je to úkaz  ne zrovna častý.

všeobecné vzdělání

je důležité, a k tomu historie nepochybně patří. Že povinná maturita z matematiky alespoň na gymnázia patří, to je také nepochybné. Není to jen o počítání výplaty, ale o logickém myšlení.Když není povinná maturita, dětičky  se během doby zrovna nesnaží a potom na leckteré VŠ se zavádí doučování na téma trojčlenka procenta...Na internetu je leccos, ale co když dojde knějakému problému... 

Šprti

Naše školství bylo o šprtání. Jedničky dostávali ti nebo většinou ty, které se naučily dokonale odříkat to, co po nich bylo požadováno. My trojkaři až čtyřkaři jsme se neučili téměř nic. Prostě jen to, co jsem slyšeli při výkladu. Mnohdy to znamenalo naučit se způsob, aby to v hlavě zůstalo, tzn. nejlépe látku pochopit nebo mít určité souvislost (dějepis apod.). když dnes mluvím s nějakými většinou ženami, které měli ve škole jedničky, tak zjišťují, jak jsou mnohé z nich hloupé ženské. Z toho, co se tenkrát našprtaly, tak si nepamatují nic. Mnohdy umějí svoji práci vykonávat pouze stylem :cvičená opice. Tzn. jak se něco odlišuje, vznikne nějaký problém, tak okamžitě volají někoho jiného, jelikož ten problém nejsou schopné vyřešit. Jejich mozek jim umožňuje často pouze debaty o jiných lidech nebo o hadřících. Mnohdy to jsou lidské trosky. To je výsledek našeho školství.

Re: Šprti

Jenomže ono to úplně bez šprtání nejde. Základy se musíte nadřít nazpaměť. Stejně tak elementární funkce. Zbytek si pak můžete odvodit. Ale nevím, z čeho byste odvozoval, že 1+1=2, nebo vyjmenovaná slova. Ale souhlasím, že například na uměleckých školách je maturita z matiky nesmysl.

Matematika učí děti myslet

Přesně, konkrétně, logicky myslet a vyjadřovat se.  Neokecávat v diskuzích, nežvanit prázdná slova.

Re: Matematika učí děti myslet

Podle mého skromného názoru totéž působí dobrá znalost jazyka samého. A neokecávání se líp učí na příkladu zeměpisu než na matematice - rozhodně ten typ matematiky, čili počítání kdovíčeho do alelujá, kdy nikdo neví, co to vlastně počítá, jenom zjišťuje, čemu že se rovná iks, je dost smutný. Já se matematiku učila při fyzice a při kreslení, protože kreslení je geometrie par excellence, i když třeba v barvách.

I dle této debaty soudím,

že škola by měla především učit děti přemýšlet, slušně prosazovat své názory

a tolerovat odlišnosti v myšlení ostatních.

V dospělosti se to potom těžko dohání.