Kdo se bojí občana Havla i po smrti?

Oproti původnímu programu smutečního ceremoniálu, připraveného k uctění památky Václava Havla, se náhle dozvídáme, že na zásah jakési neviditelné ruky (snad ne tržní) nepůjde průvod Prahou od Pražské křižovatky na Pražský hrad, nýbrž jen pár set metrů z Loretánské ulice ke Starému královskému paláci na Hradě.

Tímto bezprecedentním krokem se účast na Havlově pohřbu znemožní desetitisícům, možná statisícům lidí, kteří se jeho památce chtěli poklonit v pražských ulicích a omezí se na pár stovek, které budou milostivě vpuštěny na Hradčanské náměstí. Jak je zřejmé ze sociálních sítí a reakcí občanů, chystaly se do Prahy na Havlův tento smuteční akt lidé z celé republiky a to je nejspíše příčinou toho, že se někdo zalekl a vydal příslušné pokyny. Většina lidí, kteří chtěli vzdát čest Václavu Havlovi na jeho poslední cestě je odsouzena k tomu, aby sledovali v televizi, nebo na velkoplošných obrazovkách to, co jim naservírují oficiální místa.

 Konečná organizace smutečního rozloučení veřejnosti s Václavem Havlem je v příkrém rozporu i s vyhlášením šéfa protokolu Kanceláře prezidenta republiky, který prohlásil: "Prezident republiky je prezidentem všech občanů, a tak i široká veřejnost by měla mít možnost se se svým prezidentem přijít rozloučit..."

 Je jasné, že nynějšímu hradnímu pánovi příliš nevoní spontánní masové ohlasy českého národa na odchod prvního českého prezidenta, protože ON zůstává v pozadí. Je jasné, že to nevoní ani české vládě, která se v současné politické krizi bojí jakéhokoliv většího srocení lidí. Všechny je totiž překvapilo, jak obrovský dopad měla Havlova smrt na českou společnost, překvapilo je zejména to, jak se k Havlově památce a odkazu staví mladí lidé, o nichž předpokládali, že budou Havla vnímat spíše negativně.

 Pro ony desetitisíce, možná statisíce lidí, kteří se chtěli s Václavem Havlem rozloučit v ulicích Prahy, tedy zůstane jediný prostor – Hradčanské náměstí, střežené podle oficiálních zpráv 600 vojáky. Kolik myslíte vážení, že se tam vejde lidí? Opravdu bylo nutné omezit účast na obřadu pouze na pár stovek vyvolených? To opravdu vzbuzuje Václav Havel strach i po své smrti?

 Aby nedošlo k omylu, nejsem zastánce nějakých monstrancí a pouťových atrakcí, ale památka prvního prezidenta nové republiky, si určitě zasloužila důstojnější aranžmá a více úcty v duchu dobrých prvorepublikových tradic, na které se organizátoři pohřbu neustále odvolávají.