Jak může obyčejný pták zlikvidovat velké dopravní letadlo?

Téměř zázračné nouzové přistání Airbusu  A-320 v centru New Yorku na řece Hudson, zaplnilo včera titulní stránky všech světových deníků a zároveň vyvolalo spoustu otázek. Řada z nich se objevila v mé emailové schránce. Cožpak nejsou motory proudových letadel proti takovým případům nijak chráněny? Jak je možné, že lehké ptačí tělo způsobí dokonalou destrukci obřího motoru? Protože to zajímalo i mne, hledal jsem odpovědi na tyto otázky a předkládám je i zvídavým čtenářům.

Severoamerická husa divoká. V USA ji nazývají také husa kanadskáWikimedia

Od roku 1988 zahynulo v důsledku srážky letadla s ptákem na celém světě na 200 lidí a jen ve Spojených státech například v roce 2007 došlo k více než 5000 nárazům ptáků do letadel, naštěstí s dobrým koncem. V převážné většině případů šlo o střet ptáka s malým letadlem. Nejvíce těchto případů se odehraje při startu, nebo při přistání letadel, která se pohybují v malé výšce. Bohužel právě v době, kdy se lopatky proudového motoru otáčejí nejvyšší rychlostí. Stačí, když náraz ptačího těla deformuje jedinou lopatku proudového motoru. Ta udeří do vedlejší a kaskádovým způsobem dochází k destrukci celého motoru. Úlomky lopatek totiž projedou motorem jako šrapnel. 

Velká dopravní letadla mají sice motory konstruované tak, aby vydržely náraz malých ptáků o hmotnosti zhruba do dvou kilogramů. Nicméně jen ve Spojených státech žije 36 druhů ptáků, kteří jsou daleko těžší. Patří mezi ně i severoamerické husy divoké, které byly příčinou neštěstí v New Yorku. Jejich průměrná váha se totiž pohybuje kolem šesti kilogramů a to už je pro proudový motor zničující. Při startovní rychlosti letadla okolo 260 kilometrů za hodinu, vygeneruje náraz husího těla do motoru strašlivý úder, jako by do něj narazil předmět o hmotnosti 500 kilogramů! 

Jsou známy i případy, kdy k destrukci motoru letadla došlo nárazem menších ptáků, například špačků, kteří mají pevná těla a mezi piloty se jim také přezdívá opeřené kulky. Podle Dale Odermana, profesora letecké technologie na americké Purdue University, jsou nejnebezpečnější nárazy ptačích těl v první fázi letu, kdy motory běží na plný tah a sací efekt motoru je nejvyšší. V případě letadla nad New Yorkem došlo k nešťastné shodě náhod, že husy narazily do obou motorů stroje a okamžitě je zničily. 

S ptačím problémem se potýkají i zaměstnanci Národní vesmírné agentury NASA při startech raketoplánů. Keramické destičky, jimiž jsou trup a křídla raketoplánu pokryty, jsou sice nesmírně odolné proti žáru, ale zároveň dost křehké. Při startu by stačil náraz ptačího těla a zničení jedné destičky a raketoplán by se při návratu mohl změnit v ohnivou pochodeň. Všichni máme ještě v dobré paměti tragédii raketoplánu Columbia, ke které došlo 1. února 2003. Příčinou neštěstí, při kterém tehdy zahynulo všech sedm členů posádky, byl pouhý kus izolační pěny, který se odtrhl při startu a poškodil keramickou izolaci křídla raketoplánu. Proto má řídící centrum NASA, v rámci bezpečnostních opatření při startech raketoplánu, možnost okamžitě zastavit odpočítávání v případě, kdy se nad startovací oblastí objeví ptáci. Při přistání raketoplánů se zase používá zvukové dělo, které oblast od ptáků vyčistí.