Podle posledních zjištění vykazuje sopečná kaldera na ostrově Santorini známky neklidu. Kaldera je vlastně sopečná prohlubeň v podobě kotle, naplněného vodou. Typickým příkladem kaldery je právě malebný ostrůvek Santorini v Egejském moři, který mnozí z nás navštívili. Jak víme, tento ostrůvek je pozůstatkem sopky, která zde vybuchla před 3600 lety.
Schematické znázornění geologických poměrů pod sopečnou kalderou ostrova Santoriniua.edu.com
Jedna z největších sopečných erupcí v dějinách, která tehdy úplně zničila kvetoucí ostrov, vytvořila přes 12 metrů vysokou vlnu tsunami a podle některých vědců má na svědomí i zánik významné minojské civilizace na nedaleké Krétě.
Sopka naposledy vybuchla v roce 1950, ale šlo o bezvýznamnou erupci, která nenapáchala větších škod. V současné době monitorují celý sopečný ostrov i jeho části pod hladinou desítky nejmodernějších detekčních zařízení, včetně GPS senzorů. Právě ty zaznamenaly v minulých dnech obnovené pohyby na vrcholku sopky, který se začíná deformovat, což by mohlo znamenat zvýšení sopečné aktivity. Od ledna 2011 zaznamenaly GPS senzory posun vrcholku o 5 – 9 centimetrů. Pod ostrovem se nachází obří magmatická komora, naplněná 14 miliony krychlových metrů magmatu. To je však pouhé jedno procento množství magmatu, jaké bylo pod sopkou nashromážděno v roce 1650 př. n. l, kdy erupce zničila ostrov a stala se také jednou z legend o zániku bájné Atlantidy.
Mezinárodní vědecký tým, který vyrazil přímo na místo sledovat procesy v sopečném masivu, však uklidňuje zejména turisty, u kterých je ostrůvek nesmírně oblíbený, že není třeba se hned obávat výbuchu. Výzkumy dočasně spících sopek naznačují, že z 90% nekončí pohyby kaldery nutně výbuchem. Vědci srovnávají Santorini s podobnou kalderou Long Valley v Kalifornii, která se začala deformovat už v roce 1980 a po několika deformačních cyklech se zase uklidnila.
Tým geofyziků nyní bude sledovat pozorně veškerou aktivitu kaldery na ostrově Santorini. Nejen z důvodu včasného varování před výbuchem sopky, ale především kvůli doprovodným jevům, které mohou vyvolat posuny v kaldeře. Daleko větší nebezpečí totiž hrozí v důsledku těchto pohybů z možného zemětřesení. Deformace mohou vyvolat sesuvy půdy a otřesy na ostrovních útesech, poškodit přístavy a četná turistická centra na ostrově. Podle geofyzika Andrewa Newmana z americké Atlanty, který se sopečnou aktivitou na Santorini zabývá, mohou pohyby v kaldeře trvat celá desetiletí, nicméně nepovažuje je za důvod k většímu znepokojení. Podobných otřesů zažívají ročně desítky i seizmicky aktivní oblasti v pevninském Řecku, nebo v blízkém Turecku. Ti, kdo na Santorini letos chystají prožít dovolenou, tak nemusí mít větší obavy.
