Když jsem slyšel jeho dětinské poznámky, jimiž čas od času glosoval politiky v nedělních Otázkách Václava Moravce, styděl jsem se za něho. Má to člověk jeho renomé a inteligence zapotřebí, zesměšňovat se takto ve veřejnoprávní televizi? Nedivím se, že národ doslova nadzvedla ze židlí jeho poznámka, že zvýšení DPH na 19% je vlastně výborným tahem, protože se lidé vrátí ke svým zahrádkám a vypěstují si co je třeba.
Pane doktore, demografické studie (které byste měl znát) hovoří jasně. 74.6% obyvatelstva naší republiky žije ve městech a jako forma bydlení převažují byty v činžovních domech. Zatím jsme bohužel nedospěli tak daleko, jako onen pověstný Mičurin, který by snad dokázal zkřížením pšenice, žita a kvasnic vypěstovat i bochník čerstvého chleba. Holt jsou potraviny, které si kupovat musíme. Městské byty zahrádkami nikterak neoplývají a zkuste si chovat v paneláku prase. Ostatně s tím vás vyženou i soudruzi zahrádkáři, pokud jim budete chtít jejich kolonii oživit nějakým tím čuníkem, hejnem husí či slepiček. Čili ani co se týká masa, se samozásobiteli nestaneme.
Ty časy našich babiček a dědečků, kteří si nedovedli bez vlastnoručně vypěstované zeleniny a ovoce představit život, jsou dávno pryč. Myslíte, že dnešní mladá generace má v této hektické době čas a chuť, trávit všední večery a víkendové dny na zahrádkách? Navíc moudří ekonomové už dávno spočítali, že u většiny takto pěstovaných produktů jsou náklady daleko vyšší, než když si je koupíte v supermarketu. Sáček semínek, který stával jednu korunu, dnes nedostanete pod 20 Kč, miniaturní lahvičku hnojiva máte za stovku, připočítejte postřiky (i když jsou neekologické, tak se jim nevyhnete), přidejte drahou vodu na zalévání a započítejte i současné luxusní ceny benzínu, který spotřebujete dojížděním na zahrádku za účelem každodenního zalévání svých milovaných rostlinek. Suma, sumárum, alespoň u nás, kteří máme zahrádku vzdálenou pouhých 40 kilometrů, by nás jedno vlastnoručně vypěstované rajče vyšlo asi na 18 korun.
Vážený pane doktore, tudy cesta nevede.